Pokračování další části:
Na nebi vysvitlo slunce a naši přátelé se vydávají na cestu. "nevěděla jsem kudy nás cesta povede, ale cítila jsem něco, že brzy najdeme to po čem toužíme", cesta nás vedla přes dlouhé kopce luk, s rozkvetlým kvítím a vítr nás popoháněl kupředu. Cesta byla dlouhá a naši přátelé se museli usadit, aby načerpaly nové síly na další cestu. Statečný Philip se Standou šli lovit, něco k jídlu a Safira zatím připravila ohniště a místo ke spaní. Lovci se vrátily a začali jsme večeřet, "výborné", Safira poděkovala za dobrou večeři a šli jsme spát. Standa ještě chvíli seděl u ohně a potom šel také spát, ale byl pořád ve střehu. Noc byla černá, temná, najednou se ale Safira probudila a nemohla usnout, vydala se do houštin křovin až jí nebylo vůbec vidět, měsíční cesta po které Safira šla jí vedla pod jednu skálu, vůbec nevěděla co se to děje, zastavila se a před ní se objevil veliký bílý drak, Safira se zalekla "Neboj se Safiro, jsem tu abych ti poslal důležitou zprávu" "kdo jsi a jak znáš moje jméno?" "na vysvětlování teď není čas musíš co nejdříve vyrazit a najít magii draků, černý drak už o tobě ví tak dávej pozor a pospěš si!" Draku!! Volala za ním Safira " důvěřuj drakům, protože jsi blízko a my ti pomůžeme vyhrát" zvolal drak a rychle v oblacích zmizel. Safira začala mít strach. " Safiro kde jsi?" Standa už stál před ohništěm a hledal Safiru, všiml si vyšlapané trávy a rozeběhl se za ní, uviděl Safiru jak na okraji skály stojí a uslyšel jí plakat" "Safiro co se děje!" Safira - "Mám strach!" Standa Safiru obejmul a utěšoval jí "nedovolím, aby se ti něco stalo Safiro" Standa se Safirou se vrátili k ohništi a šli spát. Jenom Safira nemohla pořád usnout a zdálo se jí o bílém drakovi.
Časně z rána vyjeli a Safira měla větší a větší strach co se jim může přihodit. Cesta je zavedla ke skalám, kde už nebylo bezpečno, museli všichni být velmi opatrní. Lovci projížděli mezi úlomky skal, všude bylo kamení a ostré skály vypadaly opravdu hrozivě, po chvíli začali být koně neklidní a nechtěli jít dál a hřebec Safiry neklidně pohazoval hlavou, "co se děje Příteli?" Nakonec lovci museli koně nechat u cesty a museli se vydat na cestu bez nich, ale kůň Safiry byl hodně neklidný, protože nedaleko mezi skálami je sledovali malí zářiví zelení draci, kteří sloužili u černého draka a měli zamezit jim cestu, Safira to také ucítila " Rychle musíme jít", "co se děje Safiro"?
"DRACI!!"
Celé hejno zuřivých draků kroužilo okolo lovců a chystalo se je zabít, Philip na nic nečekal, zapálil konce ostrých šípů a střílel po dracích, Standa také po nich vrhal šípy a tasil meč "Safiro běž!!" Safira jim chtěla pomoci ale Standa jí do boje nepustil " Safiro já tě nechci ztratit, běž!!... běž najít černého draka!!" V poslední chvíli se Safira otočila na bojovníky, kteří útočí na draky a rozeběhla se najít černého draka, velký boj mezi lovci a draky započal, byly ale stateční a pár draků padlo k zemi, jenomže jeden drak si všimnul že Safira je pryč a bez povšimnutí byl pryč. Drak letěl nad skálami a Safiře rychle bilo srdce, ale rychle utíkala výš a výš, po chvíli se zastavila u jedné skály, aby si odpočinula, najednou jí ale přeběhl mráz po zádech a nad její hlavou byl veliký černý stín velkého černého draka, kterého spatřila na obloze. Přikrčila se ke kameni a sledovala velkého draka, který usedá na špičku skály. "Rychle musím najít tu magii, abych zachránila draky, najednou u sebe ucítila teplo a lásku "co kde to jsem?" (V myšlenkách) Safira se otočila a spatřila tu velikou magii to světlo, byl to sen? Její představa? Stojí mezi světy všech draků, takové místo ještě nikdy neviděla a najednou si povšimla, že něco její ruce drží je to velké světlo, copak ona je ta ochranná magie, ona je to světlo a pokud zabije černého draka tak je osvobozená!!
Před jejíma očima, vše najednou zmizelo a černý dým ji vše roztrhnul a vzpomínky byly pryč, Safira stála uprostřed posvátného místa, kde se narodili draci a proti ní se z černého dýmu objevil veliký černý drak, jeho tělo bylo obrovské, jeho pařáty ostré jak tisíce nožů, dlouhý ocas, a jeho oči prolité krví, silně odfrkoval a hleděl na Safiru a Safira na něho. Zařval tak hlasitě až se otřásali úbočí skal, lesy a lovci měli co dělat aby se udrželi. "Safiře něco hrozí, Stando jdi budu tě krýt rychle" Standa na nic nečekal a vydal se za Safirou.
"Černý draku přišla jsem tě zabít a osvobodit magii draků" Safira měla veliký strach. Drak se jí vysmál " já jsem ten nejmocnější já jsem ten nejzuřivější drak a zabiju každého, kdo se mi postaví do cesty a tebe Safiro" Draku ty znáš moje jméno"? "Ano už si vzpomínám a ty jsi ten drak co zabil moji rodinu, ty jsi ten co si zničil moji vesnici ano já jsem to dítě co se ten osudný den narodilo" Safira si začala vzpomínat..
Safira se připravila k boji, rychle začala utíkat ke drakovi, "tohle mi jenom předvedeš Safiro to jsem myslel že dokážeš něco víc", drak chtěl Safiru vyprovokovat, ale Safira měla chladnou hlavu a začala po drakovy vrhat jedovaté šípy, drak ale jenom svým dlouhým silným ocasem je odhodil a nic se mu nestalo, Safira vytasila svůj meč a začala s drakem bojovat, jenomže drak byl na ní moc veliký a jeho pařátem se chystal na zem svalit Safiru " SAFIRO POZOR, NA KONI TRYSKEM UJÍŽDĚJÍCÍ Standa rychle jel a vrhal ohnivé šípy po drakovi a zachránil Safiru, Drak se trochu lekl ale byl zase při vědomí, "Safiro není ti nic, toho nedokážeme zabít" "Stando ale dokážeme" Safira se zase rozeběhla proti dravcovi "néééé Safiro" volal za ní Standa ale Safira ho už neslyšela a vrhla se po drakovi, drak se ale vznesl k obloze a potom si to rychle mířil dolů jako šipka rychlým tryskem proti Safiře, Safira ale dala proti němu meč a v tom okamžiku celé místo zazářilo, obloha se zbarvila do šeda do fialova až do běla a najednou z toho zmatku si Standa všimne že na obloze se objevují různí draci velcí i malí a když je jich tolik na obloze se všechny jejich pohledy stáčejí na Safiru a černého draka, Standa tomu nemůže uvěřit ale Safira už není jenom obyčejná dívka ale stal se z ní veliký drak velký jako černý drak. " já jsem drak" "Safiro přišli jsme ti na pomoc" zvolali draci. Safira měla zase tu sílu v očích, její křídla se rozpřáhla a její oheň šlehal z tlamy a hledí na černého draka jak sedí na skále a prohlíží si všechny draky co jsou tu, jenomže zpoza skal sem míří pomocníci černého draka aby zabili draky, začne zuřivý boj mezi draky jedovatí draci šlehají po Safiře svoje jedovaté plameny ale Safira ve velké magii je odhání pryč ostatní draci bojují co jim síly stačí a " Kde?" nikde ho nevidím najednou se Safira otočí a vidí jak se na ni řítí ze shora drak a jeho velké pařáty popadnou safiru a drak jí popadne za krk a Safira má co dělat aby se zachránila, šlehá po něm plameny ale to drakovi nevadí, jeho ocasem si Safiru omotal kolem těla a z velké výšky s ním padá do rokle, jak tak padají " zabiju tě Safiro a ty nemáš žádnou moc" !néééé" Jeden bílý drak to uviděl a žene se přímo k černému drakovi aby ho zaměstnal, jeho bílý dech zmrazil na chvilku černého draka a Safira byla volná rozpřáhla svá křídla a letí přímo s drakem do rokle, všichni se dívají jak černého draka bere do pekel, najednou se v rokli vytvoří veliké světlo a všichni hledí na Safiru jak zabíjí velkého draka. Černý drak sebou mlátí ostošest aby nějak unikl ale Safira měla tak mocnou energii všech přátel, že všichni společně dokázali černého draka zabít, černý drak naposledy zařval a pak Safira se mu zakousla do krku a potom na něho uvalila velikou kletbu, drak se najednou obalil černým kouřem a začal se rozpouštět na malinké kousíčky prachu až nakonec úplně zmizel, Safira vyletěla do oblak a její celá magie se rozzářila do každých koutů světa a obloha se začala zvedat a byla jasnější a jasnější nastal klid, draci zmizeli a Dračici spadly pár slz, které byly poslední magii její síly, dolehla svým tělem na povrch země a oddychovala aby se uklidnila, co se mnou teď bude to takhle zůstanu napořád? L když tak najednou vysvitlo nad místo bojiště slunce a na obloze se objevily tři krásní draci, Safira se poklonila třem drakům, Draci jí velice poděkovali za záchranu a magie draků byla osvobozena, Safira se stala vyvolenou draků, "je to kouzelné místo plné draků, mnoho krásných chvil jsem mohla zažít s draky, hodně jsem se o vás naučila ale víte, ráda bych se vrátila tam kam patřím, Safira se měla rozhodnou, buď zůstane drakem a nebo její vzpomínka teď a tady na tomto místě skončí, draci jí chtěli mezi ně, ale když se Safira zahleděla na Standu a na to dobrodružství které za posledních dnů s nimi prožila, musela odstoupit. Draci jí vzali přeměnu draka, ale pořád to pro ně bylo to dračí dítě, kdy se ten osudný den narodilo, a proto na ní nikdy nezapomenou a ona na ně, "Chci zůstat s přáteli které mám ráda, Safira se proměnila nazpět na obyčejnou dívku a viděla, jak draci kroužili ještě chvíli na obloze a potom zmizeli. Safira tam stála a na kraji země se loučila s draky ale na jednou ucítila že za ní někdo stojí byla to dračice, která se o ní starala, Dívka draka pohladila a poděkovala, drak se na ní svýma zelenýma očima podíval a něco jí říkal , jenomže ona ho už neslyšela, jenom ho obejmula, nasedla na něho a naposledy se sním proletěla. Bylo to opravdu nádhera. Drak s ní kroužil na obloze a Safira si připadala jako by létala, rozloučila se s drakem " bude se mi stýskat" Děkuju!!
Safira se otočila ke Standovi, Standa jí objal a políbil " mohla si zůstat drakem a žít dračí život, ne nemůžu, protože tě miluju". Slunce pomalu zapadá za obzor a lovci se vrací domů.
Příběh končí a tím končí i dračí příběh záchrana draků.
Hudba Avatar
Spisovatel. Kandee