Objevila jsem se ve stodole, připomínalo mi to spíše hřebčín pro koně, protože všude jsem viděla boxy. Dostala jsem za úkol nakrmit koně ovsem. Nabrala jsem do plechového kbelíku a vyšla ze stodoly. Cesta mě vedla k vysoké dřevěné ohradě s vysokou trávou a lučním kvítím. Otevřela jsem vrata a zase je za sebou zavřela, aby koně nemohli utéct. Nikde jsem koně neviděla, ale ta louka byla nádherná. Zkusila jsem zachrastit s kbelíkem s ovsem. Na pastvině z poza smrků, na mě vykouklo pár koní a rozeběhli se ke mě. Byli tak nádherní, jeden hezčí než druhý a už to škemralo nosem do kbelíku s ovsem. Byla to zábava, byli tak hodní a přítulní. Bylo tam celkem 6 koní s různým zbarvením - grošák, plavák, hnědák, vraník..., když se najedli a pomazlili se semnou, rozběhli se do lesa, pak jsem už jenom viděla jejich vlající hřívu a ocasy.
Výklad:
Kůň - životní síla