Červen 2014

85. Sen. Dračí aréna

20. června 2014 v 11:36 | Kandee |  Deník snů
Dnešní sen, se mi opravdu, zas vyšperkoval do krásných detailů, do nástrah, neočekávání, strachu, lásky, napětí a vtipu. Celá kouzelná místa, ve kterých jsem se objevila, byla opravdu tak nepředstavitelně krásná a temná. To co se děje ve snech je něco krásného, škoda že se to nemůže stát opravdu i v reálu. No nebudu vás už napínat, jdeme psát.


Ve městě Kutná Hora, kde bydlí moji prarodiče, jsem ležela v pokoji na posteli se svým přítelem. Byla jsem moc ráda že je semnou, je mi sním moc dobře. Po krátké chvíli, jsme vstaly z postele a otevřeli jsme dveře. Objevily se před námi tmavé kořeny, které se pnuly po zdech a stropu a povrch byl jen samá ušlapaná hlína. Vydaly jsme se tou chodbou, na samém konci se blížilo mlhavé světlo, když jsme došli, přivítali nás moji spolužáci a hodně vysoký v plášti oblečený asi učitel. Všichni jsme se odebrali do další, větší místnosti, najednou ale jsem uslyšela strašný hluk, jakoby skřípot a křik a kopyta, mezi tím povykem, jsem slyšela, že někdo vzal za zlatou dřevěnou kliku a vypustil démony z podsvětí, kteří nás mají zabít. Strašně jsem se bála, co s námi bude, ale učitel nám všem dal příslušné zbraně a brnění. Hluk a křik se přibližoval a já jsem viděla žluté oči, velké zakroucené červené rohy a zjizvenou rudou tvář. Začali jsme bojovat, všichni se v té mlze rozutekli a já jsem zůstala sama. Po chvíli, kdy všichni moji kamarádi byly vyčerpaní, vstoupila do brány velká žena, měla dlouhé hnědé vlasy, modré korálovité oči, krásné tyrkysově-ametystové šaty a vyzvala démony, aby odešli zpět, odkud se vydaly. Démoni poslechli, ale pár mých přátel odvlekly někam si pryč. Svázáni v řetězech na půl mrtví. Učitel nám představil tu velkou ženu. Ta silná žena, byla vele-kněžna, která má za úkol chránit. Otevřela nám svým kouzlem jinou bránu a mi jsme museli odejít skrz ní a vydat se na cestu. Nikde jsem však neviděla mého přítele Filipa.
(všichni jsme pokračovali na cestu, která byla zaplavena korunami stromů….)




Z nenadání jsem se s Filipem objevila v nějakém supermarketu, koupili jsme si citronové minerálky a jako že už vycházíme z obchodu, ale nemohli jsme se dostat k autu, protože před námi se objevila povodeň, všichni mí spolužáci se drželi větví stromů, tam jsme se také rychle chytli, jenomže se větev přetrhla a mi jsme se rozdělili. Byla jsem hodně vzadu a volala o pomoc. Najednou se ale voda začala ustupovat, a já na samém konci viděla, jak uprostřed vodního víru kdosi tančí, a jak tím tancem vysává vodu, nechtělo se mi tomu věřit, ale stál tam samotný král Michael Jackson. Byli jsme zachráněni.






Zase jsme se objevili v té chodbě mezi korunami stromů. Někdo z nenadání mi podal do ruky meč, takový zahnutý a zmizel, nechtěla jsem ho, ale musela jsem si ho vzít. Objevilo se před námi velké ozařující světlo, měla jsem trochu rozmazaný zrak a tak, když jsem si promnula oči uviděla jsem zelené mechové malé kopečky, mnoho neznámých květin, písek a moře, stromy s liány a na nebi, různě barevné draky, a uprostřed toho všeho obrovskou arénu, rychle jsme si měli najít místo k sezení a pozorovat jak krotí draky, ale hlavně jakou jim dávají potravu, v aréně se otevřely dveře a tam dva démoni, v řetězech za sebou táhnou nějaké bezvládné tělo, v tom mě kdosi chytil za ruku a já jsem měla v očích slzy, protože tam ležel můj spolužák, museli jsme vytrpět jak mu drak rve kusy těla na kousky a jak krvácí. Ostatní lidé jásali, mezi nimi, byly hobiti, trpaslíci a spousta dalších. Všimla jsem si že mě někdo pozoruje, když jsem otočila hlavou, byl to nějaký starý stařík, přisedl si ke mně a řekl nám, že jestli ostatním chceme pomoci musíme s nimi bojovat, navrhla jsem že požádáme Bradavice na pomoc, ale mé sebevědomí říkalo, podívej se na bránu je otevřená, otočila jsem se a tam v poutech učitel a vele-kněžka, viděla jsem ten smutný pohled, rvalo mi to srdce.
Musím se nějak vytratit, utíkala jsem mezi kamenné sloupy, v tom mě někdo vzal za rukáv a odtáhl do jedné koruny stromu, která byla zakryta dlouhými červenými závěsy, uprostřed místnosti, stál dřevěný stůl s lavicemi, na kterých sedělo pár mých přátel a hlavně můj přítel, byla jsem radostí bez sebe. Na stole ležela mapa celého světa a Filip rozkresloval, odkať zaútočíme a jak to vše uděláme.

konec

Škoda že to nepokračuje, chtěla bych vědět, jestli ostatní spolužáky zachráníme, tak i učitele a velekněžnu.

The Sims 3 koník

17. června 2014 v 19:05 | Kandee
Pár věciček na stažení se hodí a k tomu nová rodinka, teprve zakládám, nemám ani ještě postavený ranč, dům ani zahradu nebo stáje. Vrhnu se na to až o prázdninách. Takže jsem vytvořila krásného koníka, je to plemeno anglický plnokrevník tmavěhnědé barvy s bílou lysinkou a černou hřívou. jmenuje se Darling - což vyplívá z ang jako miláček a partnerku simíka Kandee Sim. Darling miluje skákání, takže než se zůčastníme nějaké soutěže, čeká na nás dost tvrdý tréning, skákat přes samotné kavalety a pak až přes těžké překážky, snad ten nejtěžší se mi zdá vodní příkop. Darling je přátelský a hlavně poslušný koník takže to není žádné prasátko :D.



Manon Lescaut (Puccini)

16. června 2014 v 21:55 | Kandee
Dnešní příjemný večer, po náročném zkouškovém dni, jsem sledovala v televizoru operu Manon. Opery ve své zálibě, také upřednostňuji, ale nejsou tak obvyklé. Vždy mě nadchne to prostředí a hlavně ta síla hlasu, kterou dokáží vydržet s hudebními nástroji za pochodu. Jako absolventka dechového nástroje flétny, miluji hudební opery. Co mě za ty poslední roky nejvíce nadchlo byl muzikál v otáčivém hledišti na 3 mušketýři v Českém Krumlově. Navíc atmosféra byla úžasná + se to odehrává venku.

Manon Lescaut (Puccini) Hlavní postavy

Manon (soprán)

Des Grieux (tenor)

Lescaut (baryton)

Géront de Ravoir (bas)

Edmont (tenor)

Obsah

Manon Lescaut je opera o čtyřech dějstvích. Její děj se odehrává v druhé polovině 18. století ve Francii.

První dějství

Dívka Manon se seznamuje s mladým rytířem Des Grieux. Rozhodne se utéct s rytířem z rodného Amiens do Paříže, protože by ji jinak čekal pobyt v klášteře.

Druhé dějství

Manon rytíře opustí, když mu dojdou peníze a žije rozmařilý život s bohatým pokladníkem Gérontem. Když se ale objeví znovu Des Grieux, neodolá mu. Jsou přistiženi Gérontem, který přivolává stráž a nechává Manon zatknout za krádež šperků, které jí předtím daroval.

Třetí dějství

Během nalodění odsouzenkyň na loď, na které mají být deportovány do Ameriky se Des Grieux marně snaží přesvědčit kapitána lodi, aby Manon propustil. Nakonec je mu pouze povoleno, že může Manon doprovázet do vyhnanství.

Čtvrté dějství

Po přistání v Americe se milencům podaří uniknout z vězení. Manon ale dlouhé strádání deportace, vězení a útěku nevydrží a umírá vyčerpáním.